První hárání
Tak se nám z Bolinky stala dospělá slečna. 26.6. začala poprvé hárat. Zvládla to v pohodě, barvila jen asi 14 dní, žádné hárací kalhotky jsme nepoužívali, není to člověk, polidšťovat ji nebudu. Většinou se stačila čistit sama, pokud jí něco ukáplo, tak než jsem donesla mop, tak to sama slízla a případný flíček jsme vytřeli. Byla sice maličko línější, mnohem mazlivější, ale jinak opravdu v pohodě. Jen asi třikrát si chtěla vyzkoušet, že by přestala poslouchat, to jí nevyšlo, tak se z ní zase stal ten hodnej hafan.
Šli jsme dozadu na procházku, jako vždy dostala povel sedni a čekej, páč pán vchází do dveří první a jen jsem otevřela tak frnkla ven. Na přivolání přišla jen ke vratům, ale dovnitř nevlezla ani za boha. Byla jsem vytočená, už jsem na ni řvala a ona nic. Postavila se před vrata zvenku a dovnitř nepřišla.Měla jsem chutě nad tím mávnout rukou, ať mi trhne nohou, ale nakonec jsem se přemohla, popadla ji a dotáhla na místo, kde měla původně čekat a kam jsem chtěla aby přišla. To samé ještě vyzkoušela druhý den a ještě u dveří na terasu. Naštěstí zjistila, že jí neposlušnost neprojde, takže se zase srovnala a poslouchá svou paničku a ne naopak :-)))
Takže naše první hárání jsme navzájem přežili, pubertu jsme zažili jen jako dvoudenní revoltu (víc jsme jí nedovolili, protože si vždy vzpomenu na Evu, která říká, že puberta je jen výmluva na neschopnost pánečků :-)))