Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dovolená Blato 2009

25. 7. 2009

Letos jsme jeli na dovolenou už potřetí do malé vesničky v České Kanadě, nedaleko Nové Bystřice a Kunžaku, Blato. Před třemi lety jsme náhodně našli chatku pod hrází mezi Žižpažskými rybníky, je tu naprostý klid, pohoda, soukromí, nádherná příroda.....balzám na duši, takže i děti nás už zase ukecaly jet na to samé místo. Letos jsme s sebou vzali i moji mamku. Dlouho jsem přemýšlela, jestli vzít i Bolču, když auto bude plně obsazené, ale nakonec jsme usoudili, že náš závisláček radši vydrží cestu autem u nohou spolujezdce vpředu, než aby byla týden doma bez nás. Naštěstí jsme se nemýlili. Přední sedačku jsem odtáhla dost dozadu, podlahu jí vystlala dekou, postroj jsem provizorně připoutala k pojezdu sedačky a Bolča spala celou cestu tam i zpět :-)

Doma jsme museli nechat Sendy a Lucku, ale hlídaly společně barák a naši Markétu, která už s námi taky nejezdí, užívá si s přítelem prázdný barák včetně uspořádání pařby pro spolužáky. Na druhou stranu se zase postará o koně, psy i morčata. Jen na kytky bohužel zapoměla, naštěstí to nepřežila jen jedna kytky, ale letos to měla ztížené brigádou a dojížděním do Prahy. Takže si mákla.

Vzít Bolču se nakonec ukázalo jako dobrá volba. Konečně jsem na ni měla fůru času, takže se mnou nadšeně trénovala každou vhodnou chvilku, včetně procházek. Když jsem už odložila dumíka na okno, zase mi ho přinesla, předsedla a čekala, kdy ji ho zase hodím. Byla dost neúnavná. Každý den i několikrát chodila plavat, nosila kačnu a byla fakt naprosto úžasná. A když viděla mé nadšení z její šikovnosti, byla do práce ještě nadšenější a šikovnější. Dokonce i chůze u nohy s vodítkem i bez něj už byla naprosto dokonalá. Konečně jsem mohla jít a ona bez jediného napomenutí chodila vzorně u mé nohy :-) Opravdu jsem z ní nadšená čím dál víc, je šíleně šikovná a poslušná a zároveň mazlík rozmazlenej :-)))

Ve středu za námi přijela sestřička Bonnie s paničkou Pavlínkou a páníčkem Martinem. To bylo zase nadšeného vítání a skákání a dovádění. Ať mi nikdo netvrdí, že psi si nepamatují. Tak jak tyto dvě ségry na sebe reagují, jak se nadšeně vždy vítají, na výcviku se drží nejčastěji u sebe, tak takto neraguje Bolča na žádného jiného psa. Bonyška přijela až večer, tak jsme stihli jen baštu, kterou jim mamka (nadšená kuchařka) připravila a večer jsme ještě pokecali u pečení buřtíků. Bonyška u nás přespala, tak jsme se druhý den vydali společně potrénovat nošení kačeny z vody a pak jsme šli na procházku do lesa a k dalším dvěma rybníkům, které jsme cestou potkali. Holky se vydováděly, ve všech rybnících se řádně vymáchaly a do posledního dokonce skákaly i z asi půlmetru vysokého mola. Co by pro klacek neudělaly.

Odpoledne jsme ještě vyrazili do Kunžaku na pohár a pak už pádili domů, Bonyška měla v nose nějakou osinu, tak chtěli stihnout ještě veterinu.

Bolča taky poprvé viděla krávy v reálu a zblízka. Když si jich všimla, byla úplně šílená, štěkala na ně jak pominutá (tak projevuje strach) a ze stáda se oddělil býk a razil si to k nám, asi si to s ní chtěl vyřídit, proč je ruší. Tak jsme pro jistotu rychle pádili pryč :-))) S krávama jsem ji fakt seznamovat nechtěla. :-)))

Dovča byla úžasná, Bolča taky. Je to poslušný a hodný pes, kterého si mohu vzít všude s sebou, beze strachu, co kde provede.

 

 

Náhledy fotografií ze složky První Bollinky dovolená

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář